| ČAS, CO JE ČAS |
...*
Když Měsíční dítě pláče
A ticho bylo prolomeno |
| |
Nejtemnější pravdou
Ty věci, na které se rozpomenula
Jí nikdy nepatřily
Duplikant nebo člověk
Znám způsob, jak to prokázat...yea |
| |
|
Co jen to vidím
Co objevím?
V nitru znám tu odpověď
Je to tvůj poslední krok |
| |
|
|
|
Čas, co je čas
Kéž bych věděl, jak vám říci proč
Poznání zraňuje
Cožpak nejsme stroje?
Čas, co je čas
Odemkni ty dveře
A pravdu zříš
Že čas je zase čas |
Šeptání
Tyhle sny nebyly nikdy mými
Uvnitř je to chladné |
| |
Je to navždy pryč
Ty věci, jež spatřil
Kdo může říci, co je špatné a co dobré
Vize svobodného života |
Jeho oči spatřily všechno to
Na co se vyptával |
| - |
Vizi, vizi, vizi |
| Já vím, že to všechno je jen lež |
| |
Vzpomenu si na jeho minulý život
A vzpomenu si na čas...* (André) |
| |
|
Co jsem spatřil
Co jsem to udělal?
Bože, já znal odpovědi
Když se cítil tak znaven |
| |
|
|
|
Čas, co je čas
Běž zamknout dveře a nevpouštěj mne dál
Já jsem ten
Tvůj osud
Čas, co je čas
Skutečnost - tolik mě zraňuje
Když čas je opět časem...* (André) |
Pohlédni mi do očí
Strach budeš cítit jen chvíli |
| |
Jsem duplikant a miluji život
Teď už je po všem?
Jen co tyto roky
Opustím, ale zpívám si |
| |
|
|
|
Čas, co je čas
On to viděl jasně, je příliš pozdě
Neléčí, ale dává nám zapomenout
Čas, co je čas
Inu, to se nikdy nedovíme
Takže se o to nestarejme
Vždyť čas je zas jen čas |
| |
Měl bych zapomenout
Na to jak se cítím?
Bůh, on ví jak dlouho jsem se snažil
Cítit, že není žádný důvod k pláči
Žiju si svůj život
Navěky ve šťastných snech |
| |
|
|
|
|
| CESTA TMOU |
Pláč!
Mnoho písní jsem složil
O věcech, které jsem spatřil
Má vnitřní duše jest pustinou
Ze které nedokážu uniknout |
| |
Pokouším se je nalézt
Všechny ty myšlenky v mé mysli ztracené |
Procitl jsem na jakési hoře
Už tolikrát
Včerejšek mi už jako sen nepřipadá |
| |
Zmrzlé vzpomínky se smějí
Nedovolují mi nalézt pravdu
Jsem zrozen stát se králem
Nebo šaškem bláznů? |
| |
|
|
|
Jsi mystický starý bard
Na své cestě tmou
Mystický starý barde
Tvá cesta tmou |
Nemohu si vzpomenout na své jméno
Nikdy jsem nevěděl jak najít svůj domov
Nemohu se rozpomenout na své jméno
Tak mi řekni, kde to skončí |
| |
Já sem tím vyvoleným
Abych předváděl všechny ty věci
Ale ne pro sebe sama
V představách a skutečnosti |
| |
|
|
Jsem na cestě tmou
Jsem na cestě tmou |
| |
|
|
|
Jsi mystický starý bard
Na své cestě tmou
Mystický starý barde
Tvá cesta tmou...* (André) |
Nedokážu se rozpomenout
Naleznu někdy sám sebe?
Vzdálenost narůstá
Má naděje odešla |
| - |
Záblesk světla, ale nic se nemění |
Kdy to skončí?
Která část ze mne přetrvá?...* (André) |
| |
Brzy budu zpátky
Na svém vypravěčském prámu
Tam, kde zapomnění vládne
To ze mne totiž sejme vše |
| |
|
|
|
Jsi mystický starý bard
Na své cestě tmou
Mystický starý barde
Tvá cesta tmou...* (André) |
| |
|
|
|
|
| ČERNÁ KOMNATA |
Jsem ztracen v té černé komnatě
Není cesta, kterou by se dalo vrátit zpět
Navěky mne to ničí
A smrt by byla tak sladká |
| |
Jsem ovládán tou starou stvůrou
Která to vše naplánovala
Aby se zmocnila mé duše |
| |
|
Už je pro mne příliš pozdě
Ve svých rukou
Myslel jsem si, že to držím
Ale selhal jsem
A teď už dlí ve mě |
| |
|
|
Má duše je ztracena
V jeho černé komnatě
Jsem zničen |
| |
|
|
|
|
| DIVADLO BOLESTI |
...* (André)
Obr je ztracen
A všude kolem něj
Zkáza...proč to?
I když všichni věděli, k čemu to vede
Stejně to nedokázali změnit
Pane, oni zašli příliš daleko |
| - |
Opusť je |
| |
|
Všechno je zničeno
Co po nás zůstalo?
V pustině, kterou jsme nazývali Zemí
Když poslední velryba odplula
Viděli kdy vůbec ty slzy? |
| |
|
|
|
Neboj se svého posledního kroku
Od toho divadla bolesti
A děti budou mít rády tvůj zpěv
Z moře...Z moře
Moře volá...teď
Teď už ho musíme opustit... |
Moře bylo čisté
Toho dne, kdy jsem ztroskotal
Znal bych řešení
Jak tohle všechno uchovat při životě
Ale nedokážu to změnit
Navěky...* (André) |
| |
Zničen jsem nyní
A zdá se, že život nikdy neexistoval
Tak jsme opustili tmu a chlad
Vše, co jsem po sobě zanechal, byly mé slzy |
| |
|
|
|
Neboj se svého posledního kroku
Od toho divadla bolesti
A děti budou mít rády tvůj zpěv
Z moře...Z moře
Moře už volá...Já
Já slyším jejich volání |
| |
|
|
|
|
| HLEDÁNÍ TANELORNU |
U rozvalin stojí
A čeká na mne
Abychom vstoupili do Tanelornu
Jeho cesty se zdají býti podivnými
Ale jsou vždy naplánované
Zřídkakdy ovšem uspěje
Ve svém vlastním osudu...* (André) |
| |
Pokouší se jej dobýt
Znovu a zas
Ale nakonec se z něj stává takřka
Lidská troska
Ani král, ani Bůh
Který pátrá po
Místě nazývaném Tanelorn
V hlubinách vašich snů...* (André) |
| |
|
|
|
Při našem hledání Tanelornu
Scházíme z cesty
Pri našem hledání Tanelornu |
Čeká...čeká na mne
Čeká...čeká na mne...* (Kai) |
| |
Duch svatý - život věčný
Duch svatý - život věčný
Duch svatý - život věčný
Duch svatý - život věčný
Duch svatý - život věčný
Duch svatý - život věčný
Duch svatý - život věčný...Temnota
Duch svatý - život věčný...Na mne padá
Duch svatý - život věčný...Temnota
Duch svatý - život věčný...Věčná bitva propuká
Duch svatý - život věčný
Duch svatý - život věčný |
| |
|
Znám odpovědi
Ačkoli neexistují
Jsem pouhá smrtelná iluze |
| |
|
|
|
Při našem hledání Tanelornu
Scházíme z cesty
Pri našem hledání Tanelornu...* (Kai) |
A tak jsem jeho společníkem
Na pouti prostorem a časem
Jeho věčný sluha
Volá mne
Tedy musím jít
Do kteréhokoli života
Do dalšího světa
Daleko do hlubin vašich snů...* (Kai) |
| |
|
Dojít k poznání pravdy
Aspoň na chvilku
Touží po místě
Kde by dokázal najít sebe sama
Osvobození
Mohlo by to být kdekoli
Jak jen ho dokáže nalézt?
Čeká na mne
A na vás
Tanelorn |
| |
|
|
|
Při našem hledání Tanelornu
Scházíme z cesty
Při našem hledání Tanelornu...Tanelornu...* (Kai )
Scházíme z cesty...Scházíme z cesty
Při našem hledání Tanelornu...Tanelornu
Scházíme z cesty...Scházíme z cesty
Při našem hledání Tanelornu...Tanelornu
A zůstali jsme osamoceni |
| |
|
|
|
|
| POPEL POPELI |
Ochutnej jed
Cítíš? Tak tohle je život
Blahoslavena budiž ta hra...* |
| |
Bůh života a nevinnosti
Na něj čeká
Přidej se k nám na cestě k osudu
Není žádné druhé cesty |
Cítíš tu bolest
Jenž vstupuje do jeho života?
Agónie
Bude ukřižován
Smrt očekává
Zaklepání na jeho vrátka
Agónie
Opusť jej... |
| |
Hodiny odbíjejí konec
Peklo či nebe
Rozpomene se a pohasne |
| |
|
|
|
Popel popeli, prach prachu
Hodiny života odbíjejí a vy se podrobíte
Jako světlo pohasínající svíce
Popel popeli, prach prachu
Když hodiny života odbíjejí a vy se podrobíte
Čas - tu není na věky
Popel popeli, prach prachu
Hodiny života odbíjejí a vy se podrobíte
Jakési světlo ukazuje tu správnou cestu...* (André) |
Úsvit šeptá v mé hlavě
Příliš pozdě na to říci sbohem
Příliš pozdě |
| |
Poslední výdech byl vykonán
Naprosté vysvobození
Je zrozen, aby došel tohoto konce |
Já jsem ten
Ten, kdo volá
Podřiď se mému volání přijít na hřbitov |
| |
A neměj obavu
vkročit do tmy
Buď si jist, že můj hlas
Tě dovede domů |
| |
|
|
|
Popel popeli, prach prachu
Hodiny života odbíjejí a vy se podrobíte
Jako světlo pohasínající svíce
Popel popeli, prach prachu
Když hodiny života odbíjejí a vy se podrobíte
Čas - tu není na věky...* (André) |
Žádná naděje, na kterou tak dlouho čekal
Tohle nemůže být vůle Boží
Vzdal to už dávno
Když nebyla žádná skutečná šance |
| |
|
|
|
Popel popeli a prach bude prachem
Popel popeli, vy všichni budete zase prachem...* (André) |
Hodiny odbily konec
Vzhůru k nebesům
Rozjímání pominulo |
| |
|
|
|
Popel popeli, prach prachu
Hodiny života odbíjejí a vy se podrobíte
Jako světlo pohasínající svíce
Popel popeli, prach prachu
Když hodiny života odbíjejí vy se podrobíte
Čas - není tu na věky
Popel popeli, prach prachu
Hodiny života odbíjejí a vy se podrobíte
Jakési světlo ukazuje tu správnou cestu |
Ochutnej ten jed
Cítíš? Tak tohle je život
Posvěcena budiž ta hra |
| |
|
|
|
|
| BARDOVA PÍSEŇ - V LESE |
...* (Markus)
Teď už všichni znáte
Bardy a jejich písně
Až hodiny odbijí
Zavřu své oči
V nějakém dalekém světě
Se možná zase shledáme
Ale nyní slyš píseň mou
O rozbřesku noci
Tak zapějme bardů píseň |
| |
|
|
|
Zítřek nás odvane pryč
Daleko od domova
Nikdo se nikdy nedoví naše jména
Avšak písně bardů zůstanou dál
Zítřek to odvane pryč
Ten strach z dnešního dne
Pak pomine
Díky našim čarovným písním...* (Markus) |
Je jenom jedna píseň
Jež uvízla - v mé mysli
Příběhy o chrabrém muži
Který žil daleko odtud
Písně bardů nyní dozněly
A je čas odejít
Nikdo by se tě neměl ptát na jméno
Toho
Kdo příběh vypráví |
| |
|
|
|
Zítřek nás odvane pryč
Daleko od domova
Nikdo se nikdy nedoví naše jména
Avšak písně bardů zůstanou dál
Zítra bude vše jasné
A ty už nejsi sám
Tak neměj obavy
Ve tmě a chladu |
Protože písně bardů přetrvají
Všechny se zachovají
V mých myšlenkách a v mých snech
Navždy jsou v mé mysli
Ty písně o hobitech, trpaslících a lidech
A elfech
Ti přicházejí zavřít oči
Také i ty je můžeš spatřit |
| |
|
|
|
|
| BARDOVA PÍSEŇ - HOBIT |
...*
Kdesi v dáli
Kde je hromada zlata
Ten poklad, který jsem objevil
Je velký víc než dost
Předaleko je hora kam musíme jít |
| |
Přes horstva a moře
K té staré hoře
Kde starý drak spí |
| |
|
Slepý v noci temné kobky
Ach Bože, dostaň mne odtud
A Glum prozrazuje cestu přímo ven...Jsem naživu...* (André) |
Umírající drak přivodil nesnáze a bolest
A hrůzu do síní z kamene
Vezmu pořádný kámen
A uniknu skřetům |
| |
Ledem a ohněm a lesem jsme prošli
A běsem v síních z kamene...* |
| |
|
Trolové ve tmě
Svítání je všechny zahnalo
Polapeni v lese
Muži krále lesa
Ale teď jsem sám
Protože jsem si to tak umanul...* (André) |
Díky kouzlu zlata
Král pod Horou
Bude riskovat velkou bitvu
Ach, jaký to blázen
Ztrácí nad sebou kontrolu
A tak se pokouším nalézt cestu já |
| |
Slepý v noci temné kobky
Poté, co temnota přišla ze severní strany
A Thorin si pročistil mysl svou... |
| |
|
|
|
|
| DUDÁKOVO VOLÁNÍ |
| (instrumental) |
| |
|
|
|
|
| KDESI V DÁLI ZPOZA |
...*
Přišel jsem zdaleka
Zpoza vaší reality
Z oceánu času
To jest odesea má |
| |
Jsem vypravěč
A teď vám povyprávím
Kde jsem byl
A co jsem viděl
A jak to skončí...* (André) |
| |
|
Vítejte v pustině
Ve světě, který se točí rychleji
Kde jsem na chvilku sám
Točí se rychleji
Pryč od světla přímo do tmy
Pochod času, začalo to
Jsem polapen v takovém jasném starodávném snu
A pak pochod času započne...* (André) |
Ten muž v černém čeká
Za touto poslední úlohou
Je to plné bolesti
Obětovat jediného syna
Legie ztracených
Čekají ve starém dole
Pokoušejí se mne zastavit
Bitva propukla |
| |
Takže se neobávám
Sestoupit do pustiny
Jsem tak sám na své cestě |
| |
|
A nebojím se té prašné bohem zapomenuté stezky
Kdesi v dáli zpoza |
| |
|
|
|
Kdesi v dáli zpoza
Pochod času započal
Kdesi v dáli zpoza vaší skutečnosti
A pak pochod času začíná...* (André) |
Pohlédni na mou duši
A za ní
Jsou jakési věci
Které před tebou musím skrýt |
| |
Následují černého muže
Ztrácím kontrolu
A nestarám se o to
Co se děje tomu chlapci...* |
Vítejte v novém světě
O krok blíže k temné věži
A mé tělo je celé v plamenech
Hledám
Ty hojivé věci, abych byl připraven |
| |
|
|
Pochod času započal
Jsem polapen v ubohém životě vězňově
A pak pochod času začíná...* (Peter) |
Vězeň přinesl to léčivé kouzlo
Královna stínů se sama ocitla v bolestech |
| - |
A smrt přináší odpovědi nám všem...* |
Co jen objevím
Až se temná věž objeví?
Bude to konec?
Nebo jen zase další výprava? |
| |
Já jsem vypravěč
A teď vám budu vyprávět
Kde jsem byl
A co jsem viděl
A jak to skončí...* (André) |
| |
|
|
|
Kdesi v dáli zpoza
Pochod času započasl
Kdesi v dáli zpoza vaší skutečnosti
A pak pochod času...
Kdesi v dáli zpoza
Pochod času započal
Kdesi v dáli zpoza vaší skutečnosti
A pak pochod času začíná |
| |
|
Rozhlédni se a zříš
Že svět se točí rychle
Rychleji den za dnem |
| |
|
|
|
Kdesi v dáli zpoza
Pokusím se to změnit
Pokud to zvládnu - Kdesi v dáli zpoza
Existuje jen jediná šance
A ta leží - Kdesi v dáli zpoza
Ach, kdesi - Kdesi v dáli zpoza
Kdesi v dáli zpoza
Pochod času započal
Pochod času započal |
| |
|
|
|
|
| ROZTÁHNI KŘÍDLA |
Sammymu bylo nanic
Jen když se na tu show díval
Pořád, zas a zas |
| |
Věděl, že to byl okamžik
Ve kterém mu to přišlo na um
Zanechat za sebou svůj fádní život |
| |
|
Jeho šéf mu řek´:
"Chlapče, měl bys radši začít,
vytěsňovat ty bláznivý nápady ven ze svý hlavy
Sammy, kdo si myslíš, že jsi?
Raději by si měl zamést Bar Emerald" |
| |
|
|
|
Roztáhni křídla a leť pryč
Leť pryč, do dáli
Roztáhni svá křídla a leť pryč
Leť pryč, do dáli
Dej se dohromady
Protože dobře víš, že máš na víc
A to kvůli tomu, že jsi svobodný člověk |
Tráví večery sám ve svém hotelovém pokoji
Své myšlenky si nechává sám pro sebe
Že by měl brzo vypadnout
Přeje si, aby byl na míle a míle daleko
Nic na světě, nic by ho nepřinutilo zůstat...*
|
| |
Od dětských let
Neměl vůbec štěstí
Nic nedostal lehce jen tak |
| |
|
Teď nastal čas
Aby se rozhodnul
"Tohle by taky mohla být moje poslední šance" |
Jeho šéf mu řek: "Tak hochu poslouchej!
Pořád jen sníš
Nemáš žádné reálné ambice, s takovou se daleko nedostaneš
Sammy chlapče, kdo si myslíš, že si?
Proč nedokážeš být spokojený v Baru Emerald?"
Tak brouku |
| |
|
|
|
Roztáhni křídla a leť pryč
Leť pryč, do dáli
Roztáhni svá křídla a leť pryč
Leť pryč, do dáli
Dej se dohromady
Protože dobře víš, že máš na víc
A to kvůli tomu, že jsi svobodný člověk |
| |
|
|
Tak do toho brouku...
Roztáhni křídla a leť pryč...* |
| |
|
|
|
|
| ZKOUŠKA OHNĚM |
*...V roce 1945 se to stalo
O jejich osudu bylo rozhodnuto
Mnoho mil za oceánem
Řekli jim, aby neměli strach
Nemohli být připraveni
Pak nastal ten den
Ve kterém nebyla ušetřena jediná duše |
| |
|
|
|
Příliš pozdě, není úniku
Trýzeň započala
Letí střemhlav dolů
Z nebes
Cítíš tu planoucí radiaci! |
Mocný muž
Ničeho se nebál
Když prstem zamáčkl kontrolku
Jsou odsud daleko
Dole ve své svatyni
Ukryti ve svém doupěti
Kouzelníci se spravedlností
Tam na ně budou čekat |
| |
|
|
|
Příliš pozdě, není úniku
Trýzeň započala
Letí střemhlav dolů
Z nebes
Cítíš tu planoucí radiaci!...* |
Spatřil sem lidi prchat
Skrzeva všechny mé sny
Slyšel jsem vojáky naříkat
Matku Přírodu skučet
Viděl jsem snášející se destrukci
Padající z nebes
Slyšel jsem moudrého muže volat .... Proč?...* |
| |
V roce 1945 se to stalo
O jejich osudu bylo rozhodnuto
Mnoho mil za oceánem
Řekli jim, aby neměli strach
Nemohli být připraveni
Pak nastal ten den
Ve kterém nebyla ušetřena jediná duše |
| |
|
|
|
Příliš pozdě, není úniku
Trýzeň započala
Letí střemhlav dolů
Z nebes
Cítíš tu planoucí radiaci! |
| |
|
|
|
|
| DIVADLO BOLESTI (klasická verze) |
...* (André)
Obr je ztracen
A všude kolem něj
Zkáza...proč to?
I když všichni věděli, k čemu to vede
Stejně to nedokázali změnit
Pane, oni zašli příliš daleko |
| - |
Opusť je |
| |
|
Všechno je zničeno
Co po nás zůstalo?
V pustině, kterou jsme nazývali Zemí
Když poslední velryba odplula
Viděli kdy vůbec ty slzy? |
| |
|
|
|
Neboj se svého posledního kroku
Od toho divadla bolesti
A děti budou mít rády tvůj zpěv
Z moře...Z moře
Moře volá...teď
Teď už ho musíme opustit... |
Moře bylo čisté
Toho dne, kdy jsem ztroskotal
Znal bych řešení
Jak tohle všechno uchovat při životě
Ale nedokážu to změnit
Navěky...* (André) |
| |
Zničen jsem nyní
A zdá se, že život nikdy neexistoval
Tak jsme opustili tmu a chlad
Vše, co jsem po sobě zanechal, byly mé slzy |
| |
|
|
|
Neboj se svého posledního kroku
Od toho divadla bolesti
A děti budou mít rády tvůj zpěv
Z moře...Z moře
Moře už volá...Já
Já slyším jejich volání |